Pásový opar: Jak poznat příznaky, urychlit léčbu a předejít komplikacím

Krása a zdraví | 13. 8. 2025 | Jiří Veselý

Pásový opar je bolestivé virové onemocnění způsobené reaktivací viru planých neštovic (varicella zoster). Virus po prodělání neštovic zůstává v těle v nečinném stavu a může se znovu aktivovat, zejména při oslabení imunity. Projevuje se výraznou bolestí a vyrážkou, a pokud se neléčí včas, může vést k vážným komplikacím.

Co se v článku dozvíte?

Jaké jsou první příznaky pásového oparu a jak se liší od jiných kožních problémů?
Jak probíhá léčba a kdy vyhledat lékaře?
Jaké jsou možné komplikace a jak jim předcházet?
Je pásový opar nakažlivý a jak se chránit?
Jaké možnosti prevence a očkování existují?

Co je pásový opar a jak vzniká?

Pásový opar je onemocnění způsobené virem varicella zoster, stejným původcem, který vyvolává plané neštovice. Po jejich prodělání virus zůstává v nervových buňkách v klidové fázi. Reaktivace může nastat po letech – nejčastěji při oslabení imunity, vyšším věku, stresu, po prodělání závažné nemoci či při užívání léků tlumících imunitní odpověď.

První příznaky a průběh onemocnění

Na začátku se objevuje svědění, pálení nebo citlivost kůže, často doprovázená únavou a zvýšenou teplotou. Během 1–3 dnů vznikají na postiženém místě skupinky puchýřků, které se vyskytují pouze na jedné straně těla či obličeje, v oblasti zásobené konkrétním nervem. To je hlavní rozdíl oproti jiným vyrážkám, které bývají symetrické.

Léčba pásového oparu

Základem léčby jsou antivirotika (např. acyklovir, valaciklovir), která je nutné nasadit co nejdříve – ideálně do 72 hodin od vzniku příznaků. Dále se používají léky proti bolesti, lokální antiseptické a hojivé přípravky. Doma je vhodné postižené místo udržovat v čistotě, vyhýbat se jeho dráždění a dbát na dostatek odpočinku. Onemocnění obvykle trvá 2–4 týdny.

Komplikace a rizikové faktory

Nejčastější komplikací je postherpetická neuralgie – dlouhodobá bolest nervů přetrvávající i měsíce po vymizení vyrážky. Dalšími komplikacemi mohou být zánět oka (při postižení oční oblasti) nebo bakteriální infekce kůže. Vyšší riziko mají starší lidé a osoby s oslabenou imunitou.

Přenos a nakažlivost

Pásový opar nelze „chytit“ jako celek, ale virus varicella zoster lze přenést na člověka, který neprodělal plané neštovice ani nebyl očkován – ten pak onemocní neštovicemi. K přenosu dochází přímým kontaktem s tekutinou z puchýřků. Doporučuje se zakrývat postiženou oblast a vyhýbat se kontaktu s rizikovými osobami (těhotné ženy, novorozenci, imunokompromitovaní pacienti).

Prevence a očkování

Prevencí je posílení imunity – zdravý životní styl, dostatek spánku, vyvážená strava a minimalizace stresu. Existuje také vakcína proti pásovému oparu, která je doporučována zejména lidem nad 50 let. Očkování snižuje riziko vzniku onemocnění i jeho komplikací, v četně postherpetické neuralgie.

Zdroje: AkcniCeny.cz, iletaky.cz, szu.gov.cz, webmd.com