Ozempic, nebo Mounjaro? Lékaři varují: rozdíl je větší, než si myslíte
Krása a zdraví | 4. 2. 2026 | Marie Procházková
Léky na hubnutí a cukrovku dnes plní titulky i sociální sítě. Ozempic i Mounjaro slibují rychlé výsledky, menší chuť k jídlu a výrazný úbytek váhy. Jenže málokdo ví, že v těle fungují odlišně – a právě v tom se skrývá zásadní rozdíl, který může rozhodnout o tom, jestli vám skutečně pomohou, nebo spíš uškodí.
Co se v článku dozvíte?
- V čem se Ozempic a Mounjaro skutečně liší?
- Proč jeden lék tlumí chuť k jídlu víc než druhý?
- Jaké účinky mají na váhu, cukr v krvi a trávení?
- Pro koho mohou být tyto léky rizikové?
- Podle čeho se rozhodnout, pokud o léčbě uvažujete?
Proč se o Ozempicu a Mounjaru dnes tolik mluví?
Ještě před pár lety šlo o léky určené hlavně diabetikům. Dnes se o nich mluví jako o „zázračném řešení“ obezity. Důvod je jednoduchý: lidé při jejich užívání opravdu hubnou. Ne proto, že by spalovali víc kalorií, ale protože se mění signály hladu a sytosti v mozku.
Zároveň ale roste počet lidí, kteří je užívají bez hlubšího pochopení toho, jak fungují – a právě tady začínají vznikat problémy.
Nejsou stejné: dva léky, dva odlišné mechanismy
Na první pohled vypadají podobně. Injekce jednou týdně, úbytek hmotnosti, menší chuť k jídlu. Jenže uvnitř těla pracují rozdílně.
Ozempic (semaglutid) působí na jeden hormon – GLP-1.
Ten:
- zpomaluje vyprazdňování žaludku
- snižuje chuť k jídlu
- pomáhá stabilizovat hladinu cukru v krvi
Mounjaro (tirzepatid) jde o krok dál.
Ovlivňuje dva hormony současně – GLP-1 a GIP, což vede k:
- silnějšímu potlačení hladu
- výraznějšímu úbytku váhy
- komplexnějšímu zásahu do metabolismu
Právě tento „dvojitý efekt“ je důvodem, proč bývá Mounjaro v klinických studiích účinnější.
Co se v těle děje při pravidelném užívání?
Při dlouhodobém užívání dochází k několika změnám, které si mnoho lidí neuvědomuje.
- žaludek se vyprazdňuje pomaleji, takže pocit sytosti trvá déle
- mozek dostává slabší signály hladu
- mění se vztah k jídlu – někdy až příliš výrazně
- u části lidí dochází ke ztrátě svalové hmoty, pokud nepřijímají dost bílkovin
U Mounjara bývají tyto efekty silnější a rychlejší, což může být výhoda i riziko zároveň.
POZOR: tady může začít problém
Tyto léky nejsou pro každého. A čím silnější účinek, tím větší opatrnost je potřeba.
Rizikové mohou být zejména pro lidi:
- s citlivým trávením nebo refluxem
- s poruchami příjmu potravy v minulosti
- s onemocněním slinivky nebo štítné žlázy
- kteří hubnou velmi rychle bez kontroly jídelníčku
Časté nežádoucí účinky zahrnují nevolnost, zvracení, zácpu nebo naopak průjem. U Mounjara se objevují častěji právě kvůli silnějšímu zásahu do hormonální regulace.
Co říkají lékaři a studie?
Podle odborníků z Harvard Medical School a Mayo Clinic jsou oba léky účinné, ale jejich užívání by mělo být vždy individuálně posouzeno. Studie ukazují, že tirzepatid (Mounjaro) vede k vyššímu úbytku váhy než semaglutid, ale zároveň vyžaduje pečlivější dohled.
Lékaři upozorňují, že bez úpravy stravy, dostatku bílkovin a pohybu se po vysazení léku váha často vrací.
Tak co je lepší: Ozempic, nebo Mounjaro?
Jednoznačná odpověď neexistuje.
- Ozempic může být vhodnější pro ty, kteří chtějí mírnější zásah a lepší toleranci.
- Mounjaro dává smysl u lidí s výraznou obezitou nebo inzulinovou rezistencí, ale vyžaduje větší opatrnost.
Rozhodující není jen účinnost, ale zdravotní stav, životní styl a schopnost dlouhodobé změny návyků.
Rychlé řešení, nebo promyšlený krok?
Ozempic ani Mounjaro nejsou zkratkou bez následků. Mohou být silným nástrojem, pokud jsou použity správně. Bez lékařského dohledu a změny stravování se ale snadno stanou jen dočasným řešením s nepříjemným návratem na start.
Pokud o nich uvažujete, rozhodujte se informovaně. Tělo reaguje jinak, než si většina lidí myslí – a právě to může být rozdíl mezi pomocí a problémem.
Zdroje: AkcniCeny.cz, iletaky.cz, hms.harvard.edu, mayoclinic.org, nih.gov